Přežije naše civilizace?


Za posledních 5000 let zanikla spousta známých civilizací, včetně Říma. Neponaučili jsme se z minulosti a stojíme před takovým bodem v historii opět znova. Dnes nás každodenně všechny učí být lepší, mít víc, mít nové, kupovat, zadlužovat se. Naše hodnoty jsou natolik mimo od hodnot přežít a být ve směru dlouhodobého DOBRÉHO pokroku, že nás stahují do záhuby a zániku. Tentokrát se to ale týká, díky globálnímu rozměru, všech lidí na Zemi. Jak se tomuto postavíme? Přežije lidstvo?

 Ať už jsme z jakéhokoli kouta světa - z Evropy, z Asie, ze Severní nebo Jižní Ameriky, jsme v rodokmenu člověka všichni zpřízněni. S hnědýma, modrýma očima, kudrnatí, blonďatí, vysocí, malí, černoši nebo běloši,  když už se vydáme ke kořenům našeho rodokmenu, zjistíme, že jsme  úplně všichni potomci malého 200 tisíc let starého kmene z Afriky. Tohoto prastarého příbuzenství si již dávno nejsme vědomi. 

Když náš druh stál díky době ledové na pokraji vyhubení, musel se homo sapiens přizpůsobit této obrovské klimatické změně. Přizbůsobení se se projevilo ve vzniku jazyka, vývoji vyspělých nástrojů, ve sběru informací o svém i novém prostředí mimo Afriku, kde se člověk zabydloval. Tato adaptace dala člověku další populační explozi, trvající až doposud.
Není to ten nejsilnější, kdo přežije, 
ani ten nejinteligentnější, ale ten,
 kdo se dokáže nejlépe přizpůsobit.“ 
~Charles Darwin

Od té doby se toho až tolik zásadního nezměnilo. Za posledních 66 tisíc let, kdy ustoupila poslední doba ledová, se lidé adaptovali  na nové prostředí Zěmě, kam se postupně dostali.

Před 11 tisíci lety se opět další doba ledová dávala na ústup. Když se v Evropě objevil Homo Sapiens, musel čelit neandrtálcům a poté, co neandrtálce potkal stejný osud jako Blbouna Nejapného, nebránilo mu opět nic v tom, šířit se zase po Evropě dál. Nové nástroje, sběr nových informací a schopnost adaptace dala člověku homo sapienc navrh. Byl to "dobrý" pokrok kupředu až do dnešní doby.

Posledních 250 let jsme stále na tom samém místě

Abychom definovali pokrok, je důležité si uvědomit odlišnost v dobrém a špatném pokroku. Lidé tíhnou k tomu, že sami sebe klamou tím, že jakákoli změna vede ke zlepšení. Homo sapiens se nyní díky technologiím, globalizaci, i samotnému rapidnímu nárůstu populace, růstu ekonomik světa dostal do bodu, kdy mu hrozí opět vyhubení.  

Přesuňme se tedy do dnešních dnů. Za posledních 250 let si "dobrý" pokrok definujeme lepšími technologiemi a produkcí více strojů. A to taky již více jak 250 let děláme. To ale není pokrok, jsme stále na tom samém místě. Jak to myslím? Koukněme se na to energeticky. Na výrobu automobilu zpotřebujeme daleko více energie, než na za začátku produkce prvních automobilů. Energetická náročnost se zněkolikanásobila.

Ono se na první pohled zdá, že to je pokrok, je to hodně lákavé to tak vidět. Pokud ale tento zdánlivý pokrok dosáhne určité míry, stane se z toho slepá ulička nebo dokonce past. Toto je "špatný pokrok".

"V jistých situacích jsou lidé schopní nejodpornějších činů. Zkuste si klidně představit svět, ve kterém tomu tak není: žádná krize nevyústí v žádné zvěrstvo, kde nejsou žádné války, násilí, ..., ne, to byste si museli představovat svět, kde nejsou lidé již lidmi." 
Lidé ve světě zabíjí vlastní řeky, vypalují vlastní pralesy, znečišťují oceány, což na první pohled nedává vůbec smysl. Chováme se k Zemi jako ke kreditní kartě. Stále z ní čerpáme kovy, ropu, minerály, flóru a faunu a čerpáme vodu, ale zcela si neuvědomujeme, že tato kreditka Země není bezedná. Jednoduše si řežeme pod sebou vlastní větev. Nejhorší však je, že to všichni víme, nicméně nevidíme širší souvislosti, a proto si to dovolujeme.

Past prokroku civilizace homo sapiens


První pastí pokroku člověka homo sapiens byla jeho první schopnost vytvářet nové a nové nástroje. Když člověk začal lovit mamuty, dostal se s novými zbraněmi a technikami v lovu mamutů tak daleko, že mamuty vyhubil a znemožnil sám sobě mít lov jako hlavní obživu. Lidé, kteří vymysleli jak místo jednoho mamuta zabít naráz celé stádo, udělali v pokroku lovu až moc velký skok. Sami všichni víme, co homo sapiens náslendě udělal. Nicméně zvládli jsme to a žijeme dodnes.

Jsme evolučně  tělem a mozkem již po 50 tisíc let lovci. V poslední naší evoluční etapě - v posledních 5000 letech -  žijeme v "civilizaci". To je z oněch 50 tisíc let pouze 0,2 % naší evoluční historie. Jsme stejní lidé jako lovci před 50 000 lety. Lovci s mobily, auty, letadly a internetem.

Homo sapiens se liší od ostatních speciích slovem Proč

Naše znalosti - náš software - běží na hardwaru, který nebyl za posledních 50 tisíc let upgradován. A to je jádrem našeho problému hrozícího vyhubení nebo sebezničení. Homo sapiens má oproti lidoopům náskok v tom, že je schopen se ptát sám sebe, proč daná věc nefunguje, přoč dané věci jsou jak jsou. Stále se na vše okolo nás dokážeme ptát proč, proč a proč.

Proč si homo sapiens nevidí ani na špičku nosu?

Příroda si vždy dokázala poradit vlastními ekologickými problémy a katastrofami. My k těm problémům přispíváme tím, že ji samotnou devastujeme. Ničíme své vlastní prostředí, kde žijeme od nepaměti.  Dlouhodobé otázky a odpovědi na to, proč tak činíme, si upřímně však nedokážeme odpovědět a ani dle toho konat.

"Uzavřeteli dvě skupiny krys do uzavřeného prostoru, necháte-li je se rozmnožovat a omezíte-li po čase přísun potravy a vody, dojde pouze k jedinému - k přirozené redukci populace. Nejagresivnější a nejsilnější jedinci, kteří vytvoří třetí skupinu, zabijí a požerou ostatní jedince z obou předešlých skupin do té míry, aby redukce populace byla dostatečná pro přísun potravy a vody pro tuto skupinu."

Dnešní spotřební ekonomiky všech států světa nutí homo sapiens k jedinému. Všechny tlačí k tomu, aby se měli lépe - aby měli vlastní bydlení, dobrý příjem, auto, atd. To je ideál úspěchu a štěstí posledních dvou století - to je ideál pokroku, připomínám však špatného pokroku. 


Pokud bychom se dle těchto principů, které většina plně uznává a považuje za správné, nadále chovali, museli bychom 2/3 populace nejprve vyhubit. Takto je doopravdy maximálně udržitelná pouze třetina stávající populace, abychom jsme se všichni na Zemi "měli dobře". A z tohoto lze vyvodit jen jediné. Změna je nevyhnutelná. Buďto dojde k přirozené nebo nepřirozené redukci populace za A) nebo za B) se s tím co uctíváme a vyznáváme postíme za hranice Země a začneme kolonizovat naší sluneční soustavu.

Produkty se i stali modlou. Dokážeme "uctívat" výrobky každodenního používání. Kasickým důkazem je  věta: "Bez mobilu si nedokážu představit být" Prapodivné, nemyslíte? A toto je přeci také slepý pokrok homo sapiens. 

Modernizace a industrializace je pouze to, co děláme již po dobu posledních 250 let - a o to se nyní plně snaží Čína a Indie po vzoru západních zemí a USA. Každý občan těchto států se snaží "mít se dobře". Kam toto můžeme vést? Pouze k jedinému - ke kolapsu. Kolaps je ale úzce spojen i s ekologickým kolapsem, na to nezapomínejme.

Špatný pokrok roste pomaleji než vznikající dluhy

Za posledních 4000 let všechny civilizace, které expandovali a následně sami pod vlastní tíhou zanikly, měly poznatek, že "špatný pokrok" - modernizace a spotřební ekonomika - roste pomaleji než vznikající dluhy. Pokud nebyla civilizace schopná se s tímto vypořádat, vždycky zanikla. To se týkalo velkého Říma, všech blýzkovýchodních států. Dnes? Dnes se to týká afrických, asijských, evropských států, vlastně všem ekonomik světa, v čele s USA.

Koukněme se na brazilnsý amazonský prales. Místní obyvatelé ví, že ničí plíce planety tím, že jej kácí. Dělají to, protože jim k obživě nic jiného nezbývá. Dalšími příklady mohou být africké státy  a jejich  gigantický dluh vůči soukromým subjektům, USA, atd. Je to začarovaný dnes již globální kruh.

Jak uniknout vyhubení homo sapiens


Vstupujeme do hodně nebezpečného období naší historie. Náš genetický kód stále obsahuje agresivní instinkt, který nám dával výhodu před ostatními druhy. Buďme optimisti. Pokud jsme inteligentními bytostmi v této části vesmíru, měli bychom si zajistit místo na přežití a pokračování homo sapiens. Pokud zvládneme následujících 200 let přežít, náš druh má velkou šanci na  dlouhodobé přežití. Nikoli však  jak jej známe nyní. A to je třeba, aby vešlo v naše globální povědomí.

Udělali jsme v posledních 100 letech neuvěřitelný technický  pokrok. Naše jediná šance na dlouhodobé přežití je nekoukat se na Zemi jako na jediné místo na žití, ale rozšířit se do vesmíru na jiné planety.

Jsme vždy omezeni pouze naší představivostí, dostatkem sebedisciplíny.


Přidat.eu záložku Print

Vítejte na blogu o inovacích a zajímavostech! Tento blogový vesmír o technologiích 21. století, moderní architektuře, sci-fi, filmových novinách, alternativních přístupech a jiných zajímavostech je tu pro vás. Přejeme hezké počtení a díky za případné komentáře!