Má zpověď

Slovy se dá říci mnoho, ale kolikrát přeci tak málo. Slova nenahradí dotyk, ani objetí. Polibek slovy nepopíšete, přeci tak o něm často mluvíme. Slova mají ale moc. I když nevyjádříme slovy vše z nás, mají slova takovou moc, že ovládají celé národy. Nejcennější jsou slova sama k sobě, tak važme, co sami sobě říkáme.
Omlouvám se. Já nechci být již dobyvatel, to není moje starost ani záměr. Už ne. Nechci ovládat nikoho ani nikoho dobývat. Měl bych pomáhat každému, pokud to je možné. Tohle vím! V hloubi srdce si všichni chceme pomáhat. Lidské bytosti jsou takové. 


Já chci žít ze štěstí druhých, nikoli z nezdarů a neštěstí, pomluv a povyšování. Nechci být již dobyvatel. Chci jen být. Nechci nenávidět ani opovrhovat druhým. Tento svět je tu pro každého a je to bohatý svět a může dávat každému. Pak může život být svobodný a nádherný. My jsme ztratili cestu. Chamtivost a nenasytnost pohltila naše duše, zastínila nás chtivým Já. 

Byl jsem nešťastný, osamocený, neměl jsem sám sebe ani rád, byl jsem ztracený. Hledal jsem roky něco a nevěděl co. Hledal jsem v maskách, v přetvářkách a nic nepomáhalo. Hledal jsem všude okolo, jen ne uvnitř. Vše jsem ztratil, vše až na poslední věc, která mi zbyla. A až tehdy jsem to objevil. 

Ten čas nadešel právě teď. Čas na probuzení duše, čas na nalezení svého středu. Já ho nalezl. Opustil jsem starou cestu dobyvatele a vládce. Osvobodil jsem se.

Přidat.eu záložku Print

Vítejte na mém blogu! Jmenuji se Jaromír a jsem autorem tohoto blogového vesmíru o technologiích 21. století, moderní architektuře, sci-fi, filmových novinách, alternativních přístupech a jiných zajímavostech. Přeji hezké počtení a díky za případné komentáře!

0 komentářů: