Naše barvy v kamení a pohledech
Lidi se mění a i i vztahy rostou a zrají. Jsem velice rád, že tohle plně prožívám a užívám si to, žiju. Nebát se projevit, nebát se dát, nebát se odevzdat se. Vykašlat se na to, co kdyby, ono možná, ne... Prostě jen teď a tady. I když tomu zrovna kolikrát sám pořádně ani netuším, co se to vlastně děje. Jen vím, že to zrovna podstatné není. Teď a tady, to je to, o co tu jde.
Včera jsme změnily naše barvy,
ty, co jsme nikdy neukázali,
ten čas, co jsme se navzájem starali,
naše pohledy z dálek, co jsme si posílali,
ten důvod Tvého možná proč,
ten pocit mého dětského jak,
zavři oči a začni jen číst,
naše barvy z dálek.
Uvedená práce (dílo) podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Unported
Žádné komentáře: