Celými doušky

Uvědomil jsem si, že píši poezii, když mi umírá srdce. S vyjímkami to je pouze ve dvou případěch: v oblacích lásky a tužebných zákopech smrti. Podivně děsivé a přitom tak uklidňující zároveň. Misky vah světla a tmy.

Celými doušky.

Sny vázaně sladké,
přec tak vratké,
pod peřinou hvězd,
co vedly mě Tě svést ...



Přidat.eu záložku Print

Vítejte na mém blogu! Jmenuji se Jaromír a jsem autorem tohoto blogového vesmíru o technologiích 21. století, moderní architektuře, sci-fi, filmových novinách, alternativních přístupech a jiných zajímavostech. Přeji hezké počtení a díky za případné komentáře!

0 komentářů: