Celými doušky

Uvědomil jsem si, že píši poezii, když mi umírá srdce. S vyjímkami to je pouze ve dvou případěch: v oblacích lásky a tužebných zákopech smrti. Podivně děsivé a přitom tak uklidňující zároveň. Misky vah světla a tmy.

Celými doušky.

Sny vázaně sladké,

přec tak vratké,

pod peřinou hvězd,

co vedly mě Tě svést ...

Uvedené práce (díla), jejímž autorem je Jaromír Průša, podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Nevyužívejte dílo komerčně-Zachovejte licenci 3.0 Unported .