Zpět ve vlnách zvonů

Potkáváme v životě lidi, kteří nás posunou dále, bez toho, aby o tom sami věděli, bez toho, aby vědomě něco udělali. Otevřou v nás naše pandořini skřínky, vyrvou nám náš zarostlý trn bolesti, vyčistí rány, na které jsme po létech zapoměli. Díky za ně.

Nenávidím Tě, protože Tě miluji.
Tmou, cos mi bez očí slz ukázala,
konečně v sobě rozezním zvony.
Odvezl jsem ji s bolestí za obzor pryč.
Vše to trvalo tak moře dlouho.

Stojím před sebou na kolenou.
Jen vím: miluji Tě, nenávidím Tě.
Necítím jaký je v tom rozdíl.
Třeba se odrazíš v paprsku slunce,
bez očí slz ve vlnách obzoru
moře mých zvonů.


Přidat.eu záložku Print

Vítejte na mém blogu! Jmenuji se Jaromír a jsem autorem tohoto blogového vesmíru o technologiích 21. století, moderní architektuře, sci-fi, filmových novinách, alternativních přístupech a jiných zajímavostech. Přeji hezké počtení a díky za případné komentáře!

0 komentářů: