Na Okoř

Občas člověk cestuje jen kvůli samotné cestě. Jak řekla jednou má kamarádka: "I cesta je cíl." Člověk tomuto ale porozumí až v momentě, kdy po té cestě sám jde. Dnes s červánky v zádech jsem z takové cesty přijel prvním ranním.... 


Usínám v područí hlubokých očí
polonahého Klimta na panství
limburgské bílé paní na Okoři.

S krvavou touhou po Tvém srdci,
Tvých očích smíchu, cos skovala,
uzamykám mé bolavé srdce rytíře.


Přidat.eu záložku Print

Vítejte na mém blogu! Jmenuji se Jaromír a jsem autorem tohoto blogového vesmíru o technologiích 21. století, moderní architektuře, sci-fi, filmových novinách, alternativních přístupech a jiných zajímavostech. Přeji hezké počtení a díky za případné komentáře!

0 komentářů: