Oscar Wilde: pohádka Slavík a růže (1888)

Scházíš mi každým dnem, když Tě nevidím, když neslyším Tvé slova. Scházíš mi, když s Tebou jsem a čas letí s každým krokem. S každým setkáním se mi zabodáváš do srdce hlouběji, s každým setkáním mi schází ta bolest odloučení. Chybíš mi jak slavíkovi trn v hrudi. Celý článek ZDE.


Oskar Wilde: A House of Pomegranates and The Happy Prince and other Tales by Oscar Wilde (1888) - Nightingale and the Rose
...
A když Měsíc zazářil na nebi, letěl Slavík k Růžovému keři a nastavil hruď trnu. Celou noc zpíval s hrudí opřenou o trn a studený křišťál Měsíce se naklonil a poslouchal. Celou noc Slavík zpíval a trn mu hlouběji a hlouběji vnikal do hrudi a krev života mu unikala. Zpíval nejprve o zrození Lásky v srdci chlapce a dívky. Tu na nejvyšší větévce Růžového keře se rozvila zázračná růže, lupen za lupenem, jak píseň šla za písní. Zprvu byla bledá jako mlha nad řekou - bledá jako nohy jitra, stříbrná jako křídla úsvitu. Jak stín růže v stříbrném zrcadle, jak stín růže v jezírku, taková byla růže, jež rozkvétala na nejvyšší větévce Keře.
Tu keř volal na Slavíka, aby se ještě více přitiskl k trnu. "Těsněji se přitiskni, Slavíčku," zvolal Keř, "nebo Den přijde dříve, než bude růže hotova!" I přitiskl se Slavík těsněji na trn a hlasitěji a hlasitěji zněla jeho píseň, neboť zpíval o zrození vášně v srdci muže a dívky. A jemný růžový stín vstoupil do lístků růže jako ruměnec do tváře ženichovy, když líbá nevěstu na rty. Leč trn dosud nepronikl až do srdce, a tak i srdce růže zůstávalo bílé, neboť jen krev prýštící ze srdce Slavíkova může zbarvit srdce v růži do nachova.
Keř volal na Slavíka, aby se ještě silněji přitiskl k trnu. "Těsněji se, Slavíčku, přitiskni!" volal Keř. "Nebo Den přijde dřív, než bude růže hotova." I přitiskl se Slavík těsněji k trnu a trn se dotkl jeho srdce a ostrá bolest jím mučivě pronikla. Hořká, hořká byla ta bolest a divočeji a divočeji zaznívala slavičí píseň, neboť zpíval o Lásce, kterou zdokonaluje Smrt, o Lásce, která nezhyne v hrobě. A nádherná růže znachověla jako růže východní oblohy. Nachový byl věnec lupení, nachové jako rubín bylo srdce.
...

Přidat.eu záložku Print

Vítejte na mém blogu! Jmenuji se Jaromír a jsem autorem tohoto blogového vesmíru o technologiích 21. století, moderní architektuře, sci-fi, filmových novinách, alternativních přístupech a jiných zajímavostech. Přeji hezké počtení a díky za případné komentáře!

0 komentářů: